<<   12 / 2017   >>
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Historie

Sbor dobrovolných hasičů v Lubné byl založen v roce 1884 a to jako odezva na dva požáry které strhly v roce 1883. Tehdy starosta pan Jan Zavoral nechal na den 24. května svolat všechno obecenstvo na valnou hromadu, které se zúčastnilo i zastupitelstvo obce a nechalo sepsat protokol a v předmětu oznámilo, že dle výnosu slavného okresního výboru v Litomyšli mají rolníci obce lubenské, t.j podílnici hospodářské záložny, bráti do rozdílu jednoletý úrok 331 zlatých 1,5 krejcaru, za které se dle rozhodnutí valné hromady zakoupí dvě velké stříkačky s příslušenstvím.Tato suma však byla nedostačující a tak obecní zastupitelstvo bylo nápomocné a povolilo odprodat některé obecní pozemky a tak celková částka na stříkačky byla 1301 zlatých 13,5 krejcarů v rakouské měně.

Jelikož tato částka byla jistá, tak obecní starosta p. Jan Zavoral nechal svolat obecní zastupitelstvo k poradě o zakoupení stříkaček a to se usneslo na tom, aby se zakoupily od pana Smejkala z Prahy a zvolilo za sebe osoby, které se vydaly do Prahy. Ti dne 27. prosince 1883 do Prahy jeli a tam dvoukolovou stříkačku i s příslušenstvím, jeden dodavač s příslušenstvím a 420 m hadic se šroubením.

Prvního února 1884 byly stříkačky dopraveny do obce a 22. května  bylo rozkazem c. k. okresního hejtmanství v Litomyšli povoleno zřízení dobrovolného hasičského sboru.   

Z dalších zápisů vyplývá, za jakých podmínek se noví členové sboru přijímali. Každý hasič si musel z velké části výstroj pořídit za své peníze, ale přesto byli hrdí na to, že jsou hasiči.

Po uspořádání formálních věcí bylo postaveno skladiště hasičského nářadí, kde správné uložení sloužilo k rychlému výjezdu. Zde byla též vybudovány víceúčelová věž, sloužící jednak k sušení hadic a také k výcviku s hákovými žebříky. O serióznosti celého projektu svědčí i tento dokument: „ Řád kterým se stanoví opatření v případě ohně pro obec Lubnou“. Každá domácnost obdržela jeden výtisk, který musel vyset na viditelném místě a jímž se museli domácnosti v případě požáru řídit. Je pozoruhodné, že některé zde uváděné předpisy platily ještě v nedávné době. Silně se rozvíjející činnost zastavil silný požár za první světové války, jež nebylo v silách hasičů uhasit. Omezený počet schopných mužů v obci značně snížil akceschopnost zboru. Opětovného rozkvětu sbor zakouší se vznikem naší republiky. Nastává značný příliv členstva, po příchodu z vojny nevstupují do sboru pouze noví mladí hasiči, ale také mladé ženy osloveny ideály hasičů vstupují do jejich řad.

Díky fondu zřízenému za účelem nákupu nové, motorové stříkačky mohla být koupena nová stříkačka a u příležitosti 50. výročí vzniku sboru roku 1934 uvedena do provozu. Hasičský sbor se takto stal velice dobře vybaveným a pohotovým.

Během druhé světové války je aktivita sboru opět omezena. Válečné události početně oslabily sbor, benzín určený pro pohon motorové stříkačky byl limitován na nejnižší možnou hranici, omezení se vztahovala i na nošení stejnokrojů , zbrojnice a klubovna pro nedostatek vhodných prostor sloužily zásobovacímu oddělení obce.

Konec války a následující léta přispěla k rozvoji sboru. V roce 1950 schválením nového zákona se z hasičů stávají požárníci. Za  vzornou práci sbor dosáhl významného technického pokroku přidělením staršího auta Chevrolet od OIPO Litomyšl. O jedenáct let později dochází k výměně Chevroletu za modernější nákladní auto Tatra 805 od OIPO Svitavy. Díky vytápěné garáži hasiči vlastní od roku 1981 cisternovou automobilovou stříkačku CAS16 na podvozku Praga V3S, čímž dosáhla výjezdová jednotka značné mobility, takže je schopna samostatně zasahovat i v místech vzdálených od vodních zdrojů. Posléze byl vozový park rozšířen o další auto AVIA se  skříňovou nástavbou, upravenou a vybavenou k požárnímu zásahu. V roce 2014 byl vozový park rozšířn o další cisternové vozidlo LIAZ 101 CAS 25.

Během svého stotřicetiletého působení lubenští hasiči zasahovali u 117 požárů, z čehoš 82 požárů lokalizovali ruční stříkačkou.

STAROSTOVÉ HASIČSKÉHO SBORU:       VELITELÉ HASIČSKÉHO SBORU:

 

1884 – 1896 Flídr Jan                                                                                   1884 – 1896 Flídr jan          

1896 – 1907 Klusoň Václav                                                                        1896 – 1907 Klusoň Václav

1907 – 1935 Zavoral František                                                                  1907 – 1922 Zavoral František

1935 – 1953 Kurz Ferdinand                                                                      1922 – 1923 Flídr Václav

1953 – 1957 Jílek František                                                                       1923 – 1951 Kovář Josef

1957 – 1969 Šimek Jan                                                                               1951 -1957 Kučera Jan

1969 – 1979 Pecanec František                                                                1957 – 1981 Jílek Jan

1979 – 1981 Zavoral Václav                                                                       1981 – 1983 Zavoral Josef

1981 – 1983 Pechanec František                                                             1983 – 2004 Vomáčka Josef

1983 – 2010 Bulva Bohuslav                                                                     2004 - doposud Jiří Vomáčka

2010 - Doposud Jan Rensa